|
| |
|
|
Průvodce dobrovolnictvím pro neziskové organizace
Bartošová, Bronislava ; Benedíková, Luisa ; Beranová, Irena ; Cruzová, Dagmar ; Čechová, Gabriela ; Dolejská, Marcela ; Furmanová, Bohdana ; Grimová, Berta ; Holubová, Šárka ; Hrouda, Vojtěch ; Kropáčková, Jana ; Lusková, Daniela ; Novotný, Michal ; Sozanská, Olga ; Plodková, Bohdana ; Prahl, Radim ; Teicherová, Eva ; Tošner, Jiří ; Urbánková, Hana
Text, který má za účel pomoci s orientací v problematice dobrovolnictví a v současném vývoji tohoto fenoménu u nás. Tento průvodce vznikl jako výstup projektu „Zvýšení profesionality nevládních neziskových organizací v oblasti dobrovolnictví“ podpořeného Nadací rozvoje občanské společnosti z programu PHARE 2000.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metodika dobrovolnictví v obci - jak na to?
Tošner, Jiří ; a kol
Metodika "Dobrovolnictví v obci - jak na to?" nabízí možnosti zapojení dobrovolníků do života společnosti, a to formou komunitního dobrovolnictví jako prostředku vytváření místních i regionálních sociálních sítí. Metodika představuje staletou historii i současný stav dobrovolné spolupráce občanů i organizací, uvádí konkrétní příklady dnešní spolupráce od menšího města - Soběslav, přes větší města - Prachatice, Vsetín, Opava, včetně krajského města Ústí nad Labem, až po oblast Vysočina a také zahraniční příklad z rakouského Deggendorfu. Metodika popisuje doporučené postupy vytváření komunit na základě koordinace dobrovolnické spolupráce, kterou nazýváme management dobrovolnictví. Také představuje konkrétní možnosti zapojení a spolupráci veřejné správy, dobrovolnických center s využitím podpůrných pracovních - obvykle dobrovolných - skupin občanů a zástupců veřejné správy i dalších organizací. Dobrovolné zapojení občanů do komunitních aktivit je přirozený a tvořivý prostředek, jehož cílem je podpora sociální integrace a zvýšení kvality života občanů díky dobře fungujícímu partnerství občanské, veřejné a komerční sféry na místní i regionální úrovni.
Plný text: PDF
|
|
|
10 let rozvoje dobrovolnictví: Rehabilitace občanských ctností
HESTIA, o.s.
Uvedený soubor je sborníkem z osmé celostátní konference s tématikou dobrovolnictví, která je pořádána každý rok občanským sdružením HESTIA a dalšími partnery. Cílem konference v roce 2008 je zhodnotit uplynulých 10 let rehabilitace dobrovolnictví v ČR, představit výsledky nejúspěšnějších dobrovolnických programů a diskutovat o dalších možnostech rozvoje dobrovolnictví jako příspěvku k obnově občanské společnosti v ČR. Přispět k propagaci a prestiži dobrovolnictví jako mnohostranně užitečné a významné činnosti jak pro jednotlivce (získávání dovedností, zkušeností, uspokojení z užitečné práce…) i pro společnost (poskytování velmi rozmanitých a potřebných činností).
Plný text: PDF
|
|
|
Dobrovolnictví pro všechny: Sborník příběhů o dobrovolnictví pro komunitu
HESTIA, o.s. ; Dobrovolnické centrum, o.s ; Národní institut dětí a mládeže MŠMT ; Plán B, o.s.
V rámci Evropského roku dobrovolnictví 2011 probíhaly v jednotlivých evropských zemích národní „vlajkové“ projekty zaměřené na rozvoj dobrovolnictví. V České republice dostal tento vlajkový projekt název „Dobrovolnictví pro všechny“ a společně ho realizovaly čtyři partnerské organizace: HESTIA, o.s., Dobrovolnické centrum Ústí nad Labem, Národní institut dětí a mládeže a Plán B. — Hlavní myšlenkou tohoto projektu byl rozvoj komunitního přístupu k dobrovolnictví, postaveném na partnerství dobrovolníků s obcemi, státními institucemi, neziskovými organizacemi i komerčními fi rmami. Menší podprojekty, které byly vybrány a podpořeny, mohou být dobrou inspirací a ukázkou toho, co vše může dobrovolnictví zahrnovat a jaký může být jeho vliv na komunity, v nichž žijeme. — Cílem bylo zapojit všechny, kdo se podílí na životě v komunitě a ukázat, že dobrovolná činnost je součástí aktivního občanství a má pozitivní vliv na mezilidské vztahy i na okolní prostředí. Význam dobrovolnictví by si tak měli uvědomit všichni, kdo mohou přispět k jeho rozvoji a to jak uvnitř regionálních komunit, tak i na dalších úrovních.
Plný text: PDF
|
|
|
Aspekty sociální solidarity ve vnímání mladé generace
VANÍČKOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá postoji mladé generace na uplatňování principu sociální solidarity v České republice. Hlavním úkolem této práce je zmapovat oblasti, ve kterých dochází k projevům sociální solidarity a zjistit, jak její plnění přijímají mladí lidé. První polovina teoretické časti je věnována charakteristice sociální solidarity, jejímu vývoji a jednotlivými oblastmi, ve kterých dochází k naplňování tohoto principu. Sociální solidarita plní ve společnosti podstatnou úlohu a je její neodmyslitelnou součástí. Solidarita se uplatňuje jednak v systému sociálního zabezpečení, ve zdravotní, vzdělávací, bytové a rodinné politice či probíhá zcela mimo veřejný sektor. Druhá polovina teoretické části blíže popisuje možné způsoby její realizace vůči určitým sociálním skupinám. Vyobrazeny jsou celkem tři typy solidarity a to povinná, dobrovolná a mezigenerační. Povinná solidarita se uskutečňuje prostřednictvím systému sociálního zabezpečení a zdravotní péče. Dobrovolná solidarita probíhá převážně mimo veřejný sektor a je více ceněna než solidarita povinná. K realizaci dobrovolné solidarity dochází nejčastěji prostřednictvím různých charitativních a neziskových organizací a hovoří se tak o formálním typu dobrovolnictví. Naopak neformální dobrovolnictví nastává tehdy, když se člověk něčeho vzdá či poskytne pomoc někomu jinému, aniž by za to očekával jakoukoli odměnu. Mezigenerační solidarita byla dříve chápana jako předávání hodnot, norem, znalostí či dovedností v rámci rodiny. V současné době, vzhledem k prodlužování délky života a růstu velikosti populace, roste potřeba mezigenerační solidarity i mimo rodinu. Nástrojem mezigeneračního učení může být právě dobrovolnictví. Praktická část této práce popisuje názory dotazovaných respondentů na uplatňování principu sociální solidarity. K zajištění potřebných informací byla použita kvantitativní forma šetření. Byla použita metoda dotazování a technika dotazníku. Výzkumu se zúčastnilo celkem 188 mladých lidí. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak mladí lidé vnímají praktické uplatnění principu sociální solidarity. Cílem dílčím bylo, jak mladí lidé vnímají povinnou a dobrovolnou solidaritu vůči vybraným sociálním skupinám. Z realizovaného výzkumu vyplývá, že mladí lidé vnímají lépe solidaritu dobrovolnou, přičemž sami se spíše podílejí na neformálním typu dobrovolnictví. Formální dobrovolnictví, tj. činnost charit či neziskových organizací, však maximálně podporují. U povinné solidarity byly zjištěny drobné odchylky a to u sociálního pojištění, kde se mimo jiné uplatňuje solidarita vysokopříjmových s nízkopříjmovými. Pro výzkum byly dále stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza tvrdila, že mladí lidé budou lépe přijímat dobrovolnou solidaritu než solidaritu povinnou. Druhá hypotéza předpokládala, že mladí lidé budou vnímat pozitivně potřebu realizace mezigenerační solidarity. Obě dvě hypotézy byly statisticky potvrzeny. Domnívám se, že mladí lidé vnímají nastavení sociální solidarity v České republice kladně. Většina oslovených projevuje solidaritu vůči jednotlivým sociálním skupinám a navíc vnímají pozitivně potřebu realizace mezigenerační solidarity. Výsledky však poukazují na mírný nesouhlas s redistribuční politikou státu. Tato práce může posloužit k lepšímu pochopení vztahu mladé generace k základním atributům sociálního občanství. Případně k identifikaci postojů směřujících k omezování míry redistribuce vůči sociálně potřebným jedincům ve společnosti.
|
|
|
Dopady změny výpočtu důchodu na počet předčasných důchodů v okrese Jindřichův Hradec
UHLÍKOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo zjistit, které dopady parametrických změn, související se změnou zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, měly vliv na počet podaných žádostí o předčasné starobní důchody v okrese Jindřichův Hradec. Podnětem k řešení tohoto problému bylo napadení § 15 zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který upravuje zjištění výpočtového základu pro stanovení procentní výměry důchodu. Ústavní soud dospěl k závěru, že stanovená pravidla vytváří výrazné rozdíly mezí výší příspěvku zaplaceného do pojistného systému a výší přiznané důchodové dávky. Na tomto základě MPSV zpracovalo úpravu pravidel pro stanovení výpočtu důchodu a spolu s dalšími parametrickými změnami připravilo návrh tzv. malé důchodové reformy, který prošel legislativním procesem a s účinností od 30. září 2011 se podle nového zákona č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, změnila pravidla pro stanovení výše důchodu. Nová pravidla jsou výhodná pro občany s vyššími příjmy. Pro osoby s nižšími příjmy změna znamenala snížení výše důchodu, a proto někteří volili podání žádosti o předčasný starobní důchod. Cílem práce bylo zmapovat žádostí o všechny druhy důchodů v letech 2010 a 2011 se zaměřením na počty žádostí o předčasný starobní důchod v okrese Jindřichův Hradec a provést analýzu délky předčasnosti k datu podání žádosti o předčasný starobní důchod ve dvou porovnávaných obdobích, kterými byly měsíce březen až září výše uvedených roků. Na základě určených cílů byl zvolen kvantitativní výzkum jako metoda standardizovaného výzkumu a byly testovány dvě hypotézy: 1. V důsledku změny pravidel pro výpočet důchodů došlo ke zvýšení počtu předčasných starobních důchodů 2. Největší zájem o přiznání předčasného starobního důchodu projevili občané, kterým do dovršení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod chyběl maximálně 1 rok Výzkum byl realizován obsahovou a sekundární analýzou dat obsažených v oficiálních statistikách ČSSZ a OSSZ a dostupných materiálech v letech 2010 a 2011. Po rozboru a vyhodnocení potřebných informací bylo zjištěno, že došlo k potvrzení první stanovené hypotézy; občané volili předčasný starobní důchod bez ohledu na to, že jim bude krácena procentní výměra výpočtového základu za každých započtených 90 dnů, avšak zůstal jim zachován původní výpočet důchodu, a rozhodli se tak i přes fakt, že snížením vyplácené důchodové dávky se jim penze snížila o přibližně 12 %. Využili v tomto případě možnosti, pokud splňovali zákonnou podmínku doby pojištění, odejít do penze před dosažením důchodového věku, což znamenalo o tři roky dříve. Ve výsledné fázi bylo potvrzeno, že ve sledovaném období v žádostech o přiznání předčasného starobního důchodu nepřevažoval počet žádostí, kdy občanům chyběl do důchodového věku maximálně jeden rok. Počet žadatelů s odchodem o tři roky dříve byl přibližně stejně velký jak těch, kterým chyběl jeden rok. Občanů, kterým chyběly dva roky před splněním zákonné podmínky, bylo nepatrně méně. V závěru výsledkové části jsou uváděna i data vypovídající o celkovém počtu vyplácených důchodů i výdajů na tyto dávky ze státního rozpočtu, což není zanedbatelná částka, a se zvyšováním počtu důchodů tato částka narůstá.
|
|
|
Názor veřejnosti na uplatňování principu sociální solidarity v ČR
POTŮČKOVÁ, Barbora
Cílem práce bylo zjistit názor běžné populace České republiky na uplatňování principu sociální a mezigenerační solidarity ve společnosti, a také míru důvěry občanů v sociální systém státu. V teoretické části mé práce se zabývám principem sociální solidarity, zběžně také historií vývoje sociální politiky, systémem sociálního zabezpečení a péče a systémem sociálního pojištění. Věnovala jsem se také cílovým skupinám a způsobu financování sociální solidarity. Obsahem výzkumné části byl dotazník prováděný přímým dotazováním převážně v kraji Vysočina a dotazováním pomocí elektronické pošty. Domnívám se, že stanovených cílů bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny. Z realizovaného výzkumu vyplývá, že solidární cítění je u občanů ČR celkem hojně zastoupeno. Závěry, které byly vyvozeny, by mohly sloužit jako upozornění na obecné sociální naladění veřejnosti a jako ukazatel, které z nedostatků v sociálním systému státu by bylo vhodné řešit v prvé řadě.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.